Kuk z Londýna

Ahoj lidičky!!!

Tak jak se všichni máte? Strašně dlouhou dobu jsem se neozvala jinak, než na Fb stránce. Takže nastal čas to změnit a zase začít komunikovat a psát recenze 😉

Mnozí z Vás zaregistrovali,že jsem zmizela z Čech a momentálně se na dobu neurčitou, zdržuji ve Velké Británii, přímo v samotném Londýně.

Důvody byly různé, ne zcela jednoduché, ale život je prostě takový. Nikdy nevíte co od něj čekat a kam Vás zavede. Takže se snažím ze všeho brát jen to pozitivní a žít dál.

Mno a co to znamená pro blog? V první řadě obnovuji tuto spící stránku. V další, můžete očekávat recenze na knihy vydané v anglickém jazyce. I když frekvence nebude nijak závratná, jelikož čtení v ní, mi jde skutečně o poznání pomaleji, než v češtině .

Řekla bych, že mnohem častěji bude chvástačka a různé články o zdejších poměrech, nákupech, knihovnách a vše co se točí okolo. Jak a kde a za kolik se dají pořídit jaké knihy a v jakém stavu. Vyrazím na další výlet a články Vám proložím fotkami a příběhy, co Vy na to? Bude Vás to zajímat?

Co se týče videií, nebudu nic prozatím slibovat, až se zadaří, určitě to poznáte .
Tak jako info článek stačí ne? 😝  Jdu zatím studovat notebooko-tablet z kterého budu aktivní a zjištovat, jak se k tomu sakra dá napojit tel abych stáhla fotky???  😃 

Mějte se krásně a brzy se budu těšit na Vaše reakce a případné otázky.

Nová doména !!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Tak to vypadá, že po nějakém tom pátku je čas posunout se dál... 

Blogspot mi vyhovoval. Nemůžu si na něj ani na jeho funkce stežovat. Je Vás celkem dost co se mi sem (snad rádi) vracíte a jste mým hnacím motorem.

Avšak dostala jsem nabídku mít vlastní doménu a s tím souvisejí změny. Plno práce, úprav a rozčilování nad možnými i nemožnými úpravami. Nad zjišťováním a zkoumáním pokus omyl s veškerým nastavením ;) 

Takže tímto Vás odkážu na novou adresu na které se na Vás budu těšit. ;) Věřím, že se Vám bude líbit a zachováte mi svou přízeň. 

http://jitulisko.cz/

Já, Poutník

Já, poutník - T.Hayes

Žánr:  Literatura světová - Thrillery

Rok vydání: 2014, 1. vydání originálu: 2013

Počet stran: 760

Nakladatelství:       Knižní klub

Anotace - Mladá žena zavražděná v hotelu na Manhattanu – nelze identifikovat ji ani pachatele.

Otec veřejně sťatý pod palčivým sluncem v Saúdské Arábii a syn, jenž přihlížel.

Muž ze syrského výzkumného ústavu, kterému někdo zaživa vyoperoval oči.

Ohořelé ostatky tří těl na horském úbočí Hindúkuše.

Plán spáchat děsivý zločin proti lidstvu…

Mám s tím vším něco společného.

Proto se vydávám na cestu.

Já, Poutník.

Hned první kapitola Vás zavede na místo činu, kde je mladá dívka již 3 dny naložená v kyselině, ve vaně. Autor tuto skutečnost popisuje tak nějak „květnatě“.  Od představ jak mohla mladá žena vypadat, přes představy bujarého sexu na vlně metamfetaminu…

V dalších kapitolách zabrousíme do minulosti. Zjistíme, kdo Náš Poutník je, co prožil a co ho dovedlo tam kde momentálně je. Seznámíme se s chlapcem Seracénem. Autor nám seznámí s jeho příběhem, který ho utvářel od samého počátku. S pohnutkami a celé jeho myšlenkové pochody. Zároveň detaily, které ho krůček po krůčku poháněly k jistému rozhodnutí. Seznamuje nás s muslimskou vírou, ukazuje nám, jak hluboko může být zakořeněná a čeho všeho je schopný se muslim pro svou víru vzdát. I toho pro Nás nejcennějšího.

Postavy v této knize jsou neskutečně cílevědomé. Jsou ochotny na výsledek čekat i léta. Podrobné plánování s neskutečnou precizností dovádí do kýženého cíle.

Pasáže o Saracénovi mi naháněly husí kůži. Nevím do jaké míry je zde probíraná hrozba skutečná, ale jen pomyšlení na ni a je mi zle. Člověk si při čtení uvědomí, že hrozby války a ozbrojených konfliktů jsou jen slabým odvarem, který nás nemusí povětšinou tolik znepokojovat. Avšak biologická hrozba, v dnešním technicky a intelektuálně vyspělém světě je neskutečně hrozivá.

Je zde velice poutavě nastíněno, jak postupuje vláda a kdo všechno je zasvěcen do vzniklého problému. O tom, jak jsou manipulována média a jaké informace jsou jim předány. Jak my obyčejní lidé, nemáme šanci zjistit o hrozbě, ať už jakkoliv, dokud nepronikne sama podstata. Nikdo nás nebude varovat, nikdo nám nic nepoví, dokud nebude příliš pozdě. Napadá mi otázka, kolik takových potencionálních hrozeb bylo zažehnáno bez vědomí normálních lidí…

Tahle kniha mi nutí k zamyšlení a navádí na milion otázek. O této problematice by se dalo polemizovat nejen na úrovni výborné knihy, kde každý má své místo a důvod proč je zde zmíněný. Osudy a vysvětlení všech Vám vyplují v závěru knihy.… Tím to však končí, jsme za čtvrtinou knihy, dále je jen zklamání.

Postupem knihy se zamotáváte do konspiračních teorií. Do hlubšího a složitějšího pátrání, zamaskované pod štítkem jiné vraždy. V knize jsem se začala utápět a hlavní postava mi začala silně lézt na nervy. Nápad „vyvolání“ zrcadla, které by vzhledem k okolnostem mohlo obsahovat snímek a skok agenta na 5.5 metrů vzdálenou střechu bylo už přemrštěné. Začal z něj být superhrdina, který vše vyřeší, na všechno přijde a jeho bystrý mozek rozpozná každé nebezpečí a potencionální hrozbu.

Od knihy jsem čekala strašně moc a velice mi zklamala. Ač je napsaná výborně, autor má celkem osobitý styl. Postupné vyprávění tajného agenta, který vystřídá tolik jmen během knihy jako já ponožek. Jsou zde pasáže, kde se Nám Poutník zmiňuje, že udělal chybu. Ve výsledném efektu je však stále „superhrdina“, který prostě ví co dělat. Celkový dojem z knihy byl tak nějak zmatený. Od počátečního nadšení, po radost, že už jsem dočetla, konečně.

Milovníci tajných agentů, lidi zvědaví na konspirace si jistě přijdou na své, avšak pro mě tato kniha nebyla tou nejlepší volbou.

Halloween

Halloween – aneb život, který tímto dnem zase začíná hororem

Halloween, bubáci, strašení a zábava… Krásná to představa… Jenže co když Vám horor pronikne do života, jako směle každý rok a pak Vám pár měsíců nedá spát? 

Vše začíná krásným dnem, ráno vstanete, jdete ven a tam překvapivě teplo. Mno bylo na čase, spojíme povinnost se zábavnou procházkou. U většiny baráků vidíte vydlabané dýně a bavíte se nad tím, že si tento svátek našel cestu i k nám. Jenže Naši Judit provází přes krásné ráno blbé tušení… Většinou totiž tyto krásné dny končí katastrofou…

Je to již rutina každoroční. Blíží se svátky, tímto počínaje, vánoci konče. Všude už všichni haluzí s dárky pod stromeček a v tomto malém světě, který Judit obývá, se schyluje k tradičnímu průseru.

První pecka se už táhne delší dobu. Ač vzpomíná na všechny, co si stěžují, že zrovna jejich škola nemá volné 2 dny navíc, tak by se klidně do školních let vrátila. Hned teď. Ty malicherné problémy, které Nás ve školních letech provází jí ve světle dospěláků, připadají úsměvné.

Má manžela Thomase. Takovou malou velkou šedou myš, která miluje svůj počítač víc než cokoliv jiného.. Přeci není jiná náplň času než milované hry a hlubiny virtuálního světa. Práce je vedlejší. Jakoby uvíznul ve světě puberťáků, kdy rodiče vše zařídí… Judit si neustále klepe na čelo, proč se do téhle studny problémů nechala zatáhnout? Počátek hororu začal už před lety, když od něj neutekla po prvním pohledu… Avšak kdo mohl tušit, že Thomas má vysokou školu herectví a schová se za slupkou slušného muže…

Mno dobře nechme minulost spát, některé chyby se nedají navrátit ani odčinit. Život je prostě takový. Ale vraťme se k dnešnímu dni plnému hrůzy. Jako každý jiný dospělý má i naše Judit klasické povinnosti, a noční můry všech – složenky. Super. První rána dnešního dne je nedoplatek elektriky. SUPER!!! S nepracujícím Thomasem záležitost neřešitelná… Ok člověk se vyvzteká, vypláče a řekne si, že to má aspoň za sebou hned ráno…

Jenže to by nebyl život naší Judit, kdyby nepřišla rána druhá!!! Jedna rada. Pro kohokoliv kdo plánuje stěhování… Zjistěte si i nemyslitelné možné dluhy i ve výši 100. Protože Vám může přijít na novou adresu soudní exekuce s nutností uhradit 5 cifernou částku do 8 dní od doručení!  Tímto okamžikem se hroutí svět….

Takže naše Judit sedí u stolu, brečí nad hromádkou papírů a jediné co jí běží na mysl je, že by uvítala nějakého vraždícího klauna, sériového vraha a jim podobná halloweenská monstra. Zvažuje i možnost duchů, příšer a všelijaké havěti, které by s chutí otevřela svou náruč a nechala se od hororu obyčejného života s úsměvem odprostit.

Ze zkušeností z minulých let ví, že tyto pecky jsou jen předzvěstí spousty dalších náhlých, zapomenutých nebo i nevinných trablů, které pravidelně rok co rok přichází… Neštěstí nechodí po horách ale po lidech…

Příběh má poučení. Užívejte si bezstarostného, nebo i častečně bezstarostného života jako studenti. Až dospějete, nechte si radit od starších a moudřejších… Neberte vše jako buzeraci a neodmávněte to jen rukou. Snažte se žít tak, aby jste nemuseli snít o tom, že jste duch, že nastane zombie apokalypsa, která by Vás vysvobodila od toho utrpení, kterému se říká život…

 

Takže Judit sedá ke stolu a jde snít o nějakém rychlém konci, konci všeho. O vysvobození a potulování se jako stín, který nebude mít halloween jako začátek konce, ale konec jako začátek svobody a klidu…

Třeba jednou Judit skončí jako duch, jako bludička a bude bdít nad jinou nešťastnou duší, která se topí ve svém temném životě. Bude doufat, že nějakým způsobem bude moci pomoct. Nebojte se duchů, ti Vám neublíží. Bojte se živých lidí, ti jsou zlý…

Takže přeji krásný, ničím nezkažený halloween !!! Plno radosti a krásy všedních dní… A jednou až budete na rozcestí, zastavte se, poslouchejte vánek, třeba Vám Judit bude radit, že si vybíráte špatně, že to zná, a nechce dalšího nešťastného ducha vedle sebe. Raději veselého člověka, který ji nikdy neuvidí….