sobota 1. listopadu 2014

Já, Poutník

Já, poutník - T.Hayes


Žánr:  Literatura světová - Thrillery
Rok vydání: 2014, 1. vydání originálu: 2013
Počet stran: 760
Nakladatelství:       Knižní klub

Anotace - Mladá žena zavražděná v hotelu na Manhattanu – nelze identifikovat ji ani pachatele.
Otec veřejně sťatý pod palčivým sluncem v Saúdské Arábii a syn, jenž přihlížel.
Muž ze syrského výzkumného ústavu, kterému někdo zaživa vyoperoval oči.
Ohořelé ostatky tří těl na horském úbočí Hindúkuše.
Plán spáchat děsivý zločin proti lidstvu…
Mám s tím vším něco společného.
Proto se vydávám na cestu.
Já, Poutník.

Hned první kapitola Vás zavede na místo činu, kde je mladá dívka již 3 dny naložená v kyselině, ve vaně. Autor tuto skutečnost popisuje tak nějak „květnatě“.  Od představ jak mohla mladá žena vypadat, přes představy bujarého sexu na vlně metamfetaminu…

V dalších kapitolách zabrousíme do minulosti. Zjistíme, kdo Náš Poutník je, co prožil a co ho dovedlo tam kde momentálně je. Seznámíme se s chlapcem Seracénem. Autor nám seznámí s jeho příběhem, který ho utvářel od samého počátku. S pohnutkami a celé jeho myšlenkové pochody. Zároveň detaily, které ho krůček po krůčku poháněly k jistému rozhodnutí. Seznamuje nás s muslimskou vírou, ukazuje nám, jak hluboko může být zakořeněná a čeho všeho je schopný se muslim pro svou víru vzdát. I toho pro Nás nejcennějšího.

Postavy v této knize jsou neskutečně cílevědomé. Jsou ochotny na výsledek čekat i léta. Podrobné plánování s neskutečnou precizností dovádí do kýženého cíle.

Pasáže o Saracénovi mi naháněly husí kůži. Nevím do jaké míry je zde probíraná hrozba skutečná, ale jen pomyšlení na ni a je mi zle. Člověk si při čtení uvědomí, že hrozby války a ozbrojených konfliktů jsou jen slabým odvarem, který nás nemusí povětšinou tolik znepokojovat. Avšak biologická hrozba, v dnešním technicky a intelektuálně vyspělém světě je neskutečně hrozivá.

Je zde velice poutavě nastíněno, jak postupuje vláda a kdo všechno je zasvěcen do vzniklého problému. O tom, jak jsou manipulována média a jaké informace jsou jim předány. Jak my obyčejní lidé, nemáme šanci zjistit o hrozbě, ať už jakkoliv, dokud nepronikne sama podstata. Nikdo nás nebude varovat, nikdo nám nic nepoví, dokud nebude příliš pozdě. Napadá mi otázka, kolik takových potencionálních hrozeb bylo zažehnáno bez vědomí normálních lidí…

Tahle kniha mi nutí k zamyšlení a navádí na milion otázek. O této problematice by se dalo polemizovat nejen na úrovni výborné knihy, kde každý má své místo a důvod proč je zde zmíněný. Osudy a vysvětlení všech Vám vyplují v závěru knihy.… Tím to však končí, jsme za čtvrtinou knihy, dále je jen zklamání.

Postupem knihy se zamotáváte do konspiračních teorií. Do hlubšího a složitějšího pátrání, zamaskované pod štítkem jiné vraždy. V knize jsem se začala utápět a hlavní postava mi začala silně lézt na nervy. Nápad „vyvolání“ zrcadla, které by vzhledem k okolnostem mohlo obsahovat snímek a skok agenta na 5.5 metrů vzdálenou střechu bylo už přemrštěné. Začal z něj být superhrdina, který vše vyřeší, na všechno přijde a jeho bystrý mozek rozpozná každé nebezpečí a potencionální hrozbu.

Od knihy jsem čekala strašně moc a velice mi zklamala. Ač je napsaná výborně, autor má celkem osobitý styl. Postupné vyprávění tajného agenta, který vystřídá tolik jmen během knihy jako já ponožek. Jsou zde pasáže, kde se Nám Poutník zmiňuje, že udělal chybu. Ve výsledném efektu je však stále „superhrdina“, který prostě ví co dělat. Celkový dojem z knihy byl tak nějak zmatený. Od počátečního nadšení, po radost, že už jsem dočetla, konečně.

Milovníci tajných agentů, lidi zvědaví na konspirace si jistě přijdou na své, avšak pro mě tato kniha nebyla tou nejlepší volbou.