Konec
stříbrného věku - J. Cucui
Anotace - Konec
stříbrného věku je sžíravá satira plná černého humoru, reagující na problém
stárnoucí populace. Z rozkazu Ministerstva zdravotnictví má být učiněno
následující: všichni japonští občané starší 70 let se zúčastní programu
vzájemného vyvražďování, v jehož rámci bude tato obtížná část populace značně
redukována, a tím pádem odpadne současné vládě alespoň jedna nepříjemná
starost. Kuničiró Utani z města Mijawaki rovněž překročil sedmdesátku a
společně se svými přáteli musí čelit skutečnosti, že podzim jejich života
nebude zdaleka tak klidný, jak si představovali. Nesourodá skupinka přátel z
dětství, nyní však v poměrně pokročilém věku, mezi nimiž nechybí bývalý armádní
důstojník, profesionální zápasník na odpočinku či kněz, se připravuje na svou
zřejmě poslední bitvu.
V knize
je počínající Stříbrná bitva psaná z několika pohledů. Autor se
s Lidmi nemazlí a hned na prvních stánkách ucítíte krev. Popisuje
myšlenky, plány a osudy lidí, kteří nemají na výběr. Buď se zabijí sami a
ušetří práci ostatním, nebo budou bojovat. Vítěz může být jen jeden.
Příběh je
psán celkem surově, staří lidé jsou zde bráni jako přítěž, které se musí
zbavit. Je tu přesto znát taková ta úcta, kterou mají Japonci v sobě,
zároveň zůstanete koukat kdo je schopen co obětovat aby sám byl ten, co
přežije. Nějaká úcta ke stáří je zde absolutně vyloučena. Přístup mladých
vojáků, k důchodci jako ke zločinci, který se provinil jen tím, že
zestárnul.
Boje jsou rozděleny do ohraničených zón, z nichž nesmí nikdo z „účastníků“ odejít. Takovou nejkrutější bez velkých možností je i domov důchodců…. Na vše dohlíží člen vojska a i počítá mrtvé. Je zde cítit i strach ostatních obyvatel, kteří „nesoutěží“. Hrůza z toho aby se náhodou nepřipletli do nějaké „bitky, přestřelky“ mezi účastníky Stříbrné Války.
Zároveň jsou
zajímavě popsány skutečnosti o příbuzných, někdo pomůže, jiný uteče a jsou tu i
tací, kteří své staré příbuzné „naservírují“ jiným hráčům.
Na jednu
stranu pohled celkem živý, jelikož populace stárne a Mladí nedokáží „utáhnout“
nároky „starých „ na péči, důchody, léky. Na druhou stranu až děsivá volba
s vypořádáváním tohoto problému. Paradoxní je zóna, zemědělců, kteří jsou
téměř samostatní a ekonomiku nijak nezatěžují.
Boje postupně gradují, někde rychleji, jinde
pomaleji. Jedni zvolí rychlý odchod, jiní „představení“ kvůli financím pro
potomky.
Knihu jsem
si vybrala pod štítkem „boj o život“ a ať jsem čekala cokoliv toto ne. Nějak
jsem měla problém se vyznat v hrdinech, hlavně ze začátku, jelikož
japonská jména až tak často nevídám. Každopádně celkově se mi kniha celkem „líbila“.
Je to hrůzná představa kam až může vést myšlenka stárnutí populace a její
řešení.
Obálka
- Tak já vlastně nikdy obálky nekomentuji,
jelikož podle nich až tak moc knihu nevolím, záleží mi hlavně na anotaci a ta
většinou rozhodne. Avšak obálka této knihy je sice příhodná, ale až hrůzně
odporná… Ke knize se však hodí dokonale…
Žádné komentáře:
Okomentovat