Věk zázraků – K.Thompsonová
Anotace - Děsivě
prorocký román, v němž mohutné zemětřesení vychýlí Zemi z její osy.
Jedenáctiletá dívka a její rodina se jednou ráno probudí ve svém skromném domě
a se zbytkem světa zjistí, že rotace zeměkoule se náhle začala zpomalovat.
Zprvu o šest minut, pak o dvanáct, potom o čtyřiadvacet. Když se tento jev
ustálí, dny se prodlužují na osmačtyřicet hodin, gravitace slábne, ptáci
přestávají létat a astronauti se ocitají bez pomoci daleko od Země. Na pozadí
této globální pohromy se odvíjí napínavé rodinné drama, dojemná historie pádů a
vzestupů dívčina dospívání, to vše překrásně mapující dopady velkých i malých
katastrof na životy obyčejných lidí.
Na tuhle
knihu jsem byla zvědavá, jakožto jeden z mnoha knihomolů si stěžuji, že
nemám dost času na čtení všeho, co bych chtěla. Den by mohl mít o pár hodin
víc, ale co když je to možné? Za jakou cenu?
Kniha je psaná
z pohledu 11 leté Julie. Po velkém zemětřesení, nastane zpomalování otáčení
země kolem své osy, vychýlí se. Nejdřív je to jen nenápadné, o pár minut,
později se minuty prodlouží na hodiny a nic není tak jak to známe…. Gravitace
se zvýší, začnou z nebe padat mrtví ptáci. Postupně jeden po druhým, až na
obloze nezbude ani jeden. Ryby se vrhají na pláže jako v masové sebevraždě.
Vědí zvířata víc než my? Nebo jsou jen změnou zmatena?
V Kalifornii,
kde se děj odehrává, začíná být krásné slunce nebezpečné, a noci bez konce
nezvykle chladné. Lidi se dělí. Někteří chtějí zachovat čas, tak jak ho známe,
jiní jdou radě s pokusem se přizpůsobit. Vždyť celé přežití je o
přizpůsobení se změnám, ale stačí to? Je to možné?
Celkem netypické
a strašidelné je, že se nedozvíme, co tenhle úkaz způsobilo. Celé to stojí na
pocitech reakcích hrdinů. Nečekejte žádné rozuzlení typu „způsobilo to tohle!“
nebude… Ale o to víc se ponoříte do pocitů…
Kniha
vychází symbolicky 21. června (2012), což je nejdelší den v roce. Za
zmínku stojí, že v předešlém roce (11. března 2011) bylo zaznamenáno
velice silné zemětřesení naší Země, které mělo za následek „nepatrné“ zpomalení
rotace o pár setin sekundy. V obraze
těchto skutečností je až děsivá myšlenka „na trochu víc času“. Abychom nebyli
překvapeni, až nám ji naše planeta dá. Ať již v podobě prodloužených nebo
zkrácených dní, protože pak už budeme moct jenom sedět a číst a čekat co
nastane……
Žádné komentáře:
Okomentovat