středa 4. června 2014

Věk zázraků

Věk zázraků – K.Thompsonová

Anotace - Děsivě prorocký román, v němž mohutné zemětřesení vychýlí Zemi z její osy. Jedenáctiletá dívka a její rodina se jednou ráno probudí ve svém skromném domě a se zbytkem světa zjistí, že rotace zeměkoule se náhle začala zpomalovat. Zprvu o šest minut, pak o dvanáct, potom o čtyřiadvacet. Když se tento jev ustálí, dny se prodlužují na osmačtyřicet hodin, gravitace slábne, ptáci přestávají létat a astronauti se ocitají bez pomoci daleko od Země. Na pozadí této globální pohromy se odvíjí napínavé rodinné drama, dojemná historie pádů a vzestupů dívčina dospívání, to vše překrásně mapující dopady velkých i malých katastrof na životy obyčejných lidí.
 
Na tuhle knihu jsem byla zvědavá, jakožto jeden z mnoha knihomolů si stěžuji, že nemám dost času na čtení všeho, co bych chtěla. Den by mohl mít o pár hodin víc, ale co když je to možné? Za jakou cenu?

Kniha je psaná z pohledu 11 leté Julie. Po velkém zemětřesení, nastane zpomalování otáčení země kolem své osy, vychýlí se. Nejdřív je to jen nenápadné, o pár minut, později se minuty prodlouží na hodiny a nic není tak jak to známe…. Gravitace se zvýší, začnou z nebe padat mrtví ptáci. Postupně jeden po druhým, až na obloze nezbude ani jeden. Ryby se vrhají na pláže jako v masové sebevraždě. Vědí zvířata víc než my? Nebo jsou jen změnou zmatena?

V Kalifornii, kde se děj odehrává, začíná být krásné slunce nebezpečné, a noci bez konce nezvykle chladné. Lidi se dělí. Někteří chtějí zachovat čas, tak jak ho známe, jiní jdou radě s pokusem se přizpůsobit. Vždyť celé přežití je o přizpůsobení se změnám, ale stačí to? Je to možné?

Celkem netypické a strašidelné je, že se nedozvíme, co tenhle úkaz způsobilo. Celé to stojí na pocitech reakcích hrdinů. Nečekejte žádné rozuzlení typu „způsobilo to tohle!“ nebude… Ale o to víc se ponoříte do pocitů…


Kniha vychází symbolicky 21. června (2012), což je nejdelší den v roce. Za zmínku stojí, že v předešlém roce (11. března 2011) bylo zaznamenáno velice silné zemětřesení naší Země, které mělo za následek „nepatrné“ zpomalení rotace o pár setin sekundy.  V obraze těchto skutečností je až děsivá myšlenka „na trochu víc času“. Abychom nebyli překvapeni, až nám ji naše planeta dá. Ať již v podobě prodloužených nebo zkrácených dní, protože pak už budeme moct jenom sedět a číst a čekat co nastane……