pondělí 20. října 2014

Tokio

Tokio – Mo Hayder


Žánr:  Literatura světová - Detektivky
Rok vydání: 2004, 1. vydání originálu:2001
Počet stran: 325
Nakladatelství:       Domino

Anotace - Grey přijíždí do Tokia s cílem nalézt vzácný kousek filmu, po dlouhá desetiletí pokládaný za ztracený. Přijme práci hostesky v luxusním nočním klubu pro japonské obchodníky a bohaté gangstery, a tím je proti své vůli vtažena do polosvěta, kde je násilí na denním pořádku. Její život se ocitá v ohrožení...

Tokio, Japonsko, mladá dívka z Londýna. Autorka „brutálních“ knih Mo Hayder.

Tak tohle spojení mi velice lákalo. Čekala jsem něco velkého. Příběh se odehrává ve dvou časových liniích. První je o „Jepici“ - Grey. Mladé dívce co přijela do Tokia pro odpovědi. Vyrostla v Londýně a byla přísně vychovávaná v ústraní rodiči. Veškeré informace, které se k ní dostaly, byly přísně filtrované. Avšak jednou se přes síto dostala kniha o masakru V Nankingu. Malá oranžová knížečka, která spustila koloběh událostí a určila směr, kterým se naše hrdinka bude nadále ubírat. Až se sžíravou posedlostí chce vědět víc. Potřebuje vědět, co se stalo a že si to celé nevymyslela. Svojí výchovou byla celkem dost ovlivněna. Okolní svět poznává postupně, někdy celkem svérázně a drsně. Tato dívka si prožila své a ještě větší „nášup“ jí čeká.

Druhá dějová linie se odehrává přímo v Nankingu. Je psána jako zápisky, vzpomínky na rok 1947. Sepsané Profesorem Š. ( Ty jména jsou šílený - Čchung Ming) .Postupně nám odhalují celí příběh invaze Japonců do tohoto městečka, vše očima hrdého člověka, který věří…

Jakožto čtenáře série o Jackovi jsem byla minimálně půlku knihy zmatená. Příběh je celkem zajímavý. Rozhodně jsem se nenudila, ale k této autorce mi nějak „nesednul“. Připadal mi spíš jako historický s nádechem tajemství, které nám odkrývá Jepice.

Poté jsem však nestačila koukat, jaké popisy skutečností, jak v Nankingu, tak v současném Tokiu najednou vznikly. Autorka zcela plynule přešla do svého krutého stylu a vy jste už táhli jednu stranu za druhou.  Na konci knihy jsem už jen zírala a přes hrůzu nedokázala knihu odložit. Autorka je žena a píše jako totální šílenec.. Jak něco takového může mít v hlavě žena!!!??? (Mno buďme upřímní, mé duševní zdraví je také na pomezí, když toto čtu :D )

Příběh je zajímavě propleten s již zmiňovanou invazí v minulosti. Zároveň je tu celkem hmatatelná touha VĚDĚT.  Potřeba člověka objasnit některé spekulace. Chtít vidět důkazy. Ne jen stála polemizovat na hraně nejistoty. Tato touha se zde nevyskytuje jen u Jepice. Ale v jiném případě i u jiné osoby. Avšak jedna osůbka může pomoci té druhé k uspokojení této neskutečné touhy vědění.

Celkově byla kniha i přes slabší rozjezd velice příjemná. Nakonec Hayderka nezklamala a dala Nám svou dávku krve, napětí a tajemna. Tato kniha Vás ukolébá na vlně klidu, aby Vám zasadila šokující skutečnosti až na samém konci. Oceňuji, že tato kniha není série a je ukončená.


Hodnocení knihy… Mno během čtení bych řekla tak průměr. Avšak je zvláštní jak několik stran u konce může změnit veškeré mínění. Nezklamala a hodnocení z mého pohledu je opět vysoké 9/10.